Co je to nemoderované uživatelské testování a jak jej u návrhů webů či eshopů využijete

Co je to nemoderované testování

Nemoderované testování spočívá v tom, že u respondenta není přítomen moderátor, který by jej testováním provázel.  Narozdíl od moderovaného testování, o kterém jsme už psali. Jde tedy o jakékoliv testování, které uživatel provádí sám na základě pokynů nebo scénáře, který mu předem připravíte.

Nemoderované testování můžete provádět různými způsoby – s náhodnými respondenty, i s pečlivě vybranou cílovou skupinou. Naživo, i na dálku. Záleží na cíli testování a v potaz berte efektivitu.

Výhody nemoderovaného testování

Existuje řada metod, které lze provádět nemoderovaně. Jsou různě rozsáhlé, trvají od pár vteřin po hodinu, ale jejich hlavní výhodou zůstává:

• rychlost, protože data můžeme získat během pár hodin,
• rychlá návratnost a finanční úspora už jen proto, že neplatíte moderátora,
• snadná proveditelnost, protože nejste vázáni na moderátora a testování provedete kdykoliv.

Limitem nemoderovaného testování je možné zkreslení kvůli nepřesnosti na straně:

• respondenta, který nepochopí správně zadání a není nikdo, kdo by ho usměrnil,
• nebo hodnotitele, který nedostane doplňující komentář a vysvětlení od respondenta, takže sice ví, jak reaguje, ale už nezjistí proč.

Výzkumné metody, které se často provádí nemoderovaně

Pětisekundové testy

Respondentovi při nich na 5 vteřin ukážete například homepage webu, landing page, detail produktu nebo konkrétní funkci. Poté respondent odpovídá na připravený set otázek. Můžete takto zjistit, zda pochopil, čím se firma zabývá, o jaký produkt jde nebo zda jej může na stránce rovnou koupit.

Pětisekundovým testem rychle zjistíte první dojmy uživatele. Ověříte například:

• zda se orientuje v obsahu stránky,
• zda rozumí jejímu obsahu a ví, co má udělat,
• ale také jak na něj stránka působí
• nebo zda vnímá informace přesně tak, jak potřebujete.

Preferenční testy

Respondent porovnává dvě nebo více variant a má za úkol z nich jednu vybrat – třeba tu, která na něj působí přehledněji, hravěji, nebo která podle něj obsahuje důležitější informace.

Preferenční testy se hodí pro emoční testování. Použitelnost řešení jimi ale neověříte – respondent totiž odpovídá na základě pocitu, třeba že mu jedna z variant přijde přehlednější. To, ve které variantě se ale skutečně orientuje lépe, vám pomůže odhalit až testování použitelnosti (usability testing).

Product Reaction Cards

Používají se pro měření emocí a asociací – ať se týkají textu, grafiky nebo celého vyznění webu. Respondent hodnotí předložený výstup pomocí <b>118 karet s přídavnými jmény</b><divider>Respondentům nabízíme jen vybrané karty. Obvykle používáme 60 karet, z každé oblasti 20. (pozitivními, negativními a neutrálními). Vybírá z nich ty, které nejlépe charakterizují jeho dojmy.

Metodu Product Reaction Cards použijete k emočnímu testování a k ověření, zda navrhovaný design odpovídá brandu nebo zda vzbuzuje požadované asociace u návštěvníků.

Card Sorting

Respondent dostane kartičky představující jednotlivé stránky, podstránky, kategorie či produkty e⁠-⁠shopu, které seskupuje a vytváří strukturu předložených informací tak, aby mu dávala smysl.

Metoda má dva typy:

• otevřený, kdy respondent dostane kartičky, které seřazuje a vymýšlí strukturu hierarchii a rozvržení informací (například stránek webu, kategorizace produktů v e⁠-⁠shopu apod.),
• uzavřený, při kterém kartičky rozřazuje do předem připravených kategorií (hodí se např. pro rozsáhlé struktury informací – aby se měl respondent čeho chytit a usnadnili jste mu práci).

Card Sorting využijete pro vytváření či testování informační architektury webu nebo kategorizace či filtrování produktů. Ověříte, zda vaši uživatelé přemýšlí nad rozřazením stránek stejně jako vy.

Tree testing

Narozdíl od metody Card Sorting respondent strukturu webu nevytváří, ale snaží se v ní vyhledat konkrétní stránku nebo produkt. V praxi se obě metody často kombinují.

Metodu tree testing použijete pro testování průchodu webem nebo k rychlému ověření, že jste správně zařadili dané produkty pod kategorie, ve kterých by je uživatelé hledali.

Test prvního kliknutí

Respondent si zobrazí stránku webu (nebo její návrh), na které má provést požadovanou akci nebo najít konkrétní informaci. Test se obvykle vyhodnocuje pomocí heatmap ukazujících, kde respondent hledal nebo kam klikal.

Metodu použijete k tomu, abyste otestovali rozpoznání klíčových akcí na stránce a toho, zda mají správnou vizuální prioritu. Například zda uživatel na zadání přidat zboží do košíku reaguje kliknutím na správné tlačítko.

Question testy

Respondent odpovídá na otázky k dané stránce nebo funkci. Test není časově omezený (narozdíl od pětisekundového testu), nejde o rychlost ale o to, aby se respondent nad odpověďmi více zamyslel.

Question testy využijete při testování specifických prvků, funkcionalit nebo chápání obsahu. Například respondentovi ukážete záložky, kategorie či tlačítka na webu a zjišťujete, co očekává, že se po kliknutí na ně stane.

Pokud chcete ověřit, zda návštěvník na stránce najde konkrétní informaci či tlačítko, nebo zda zvládne provést konkrétní akci, udělejte test prvního kliknutí. Pokud se chcete doptávat ke konkrétním prvkům na stránce, zvolte question testy.

Nabízí se tu i srovnání s preferenčními testy, o kterých jsme psali výše. Pro testování použitelnosti nevhodné, proto se využívají question testy či testy prvního kliknutí:

Např. máte 3 grafické varianty tlačítka a chcete vědět, které nejvíce upoutá pozornost návštěvníka:

• v preferenčním testu respondentovi ukážete varianty a ptáte se, která jim připadá třeba nejvýraznější – zjistíte, co si myslí, ale ne, která varianta bude skutečně lépe fungovat,
• vhodnější je test prvního kliknutí – uděláte 3 testy (pro každou variantu) a porovnáte je pomocí různých metrik (jak dlouho respondentovi trvalo test splnit, zda se mu podařilo jím vůbec projít, a tedy použít testované tlačítko apod.)

Nebo máte 3 různá pojmenování tlačítka pro přidání zboží do košíku a chcete zjistit, zda je některé z nich vhodnější (lidé ho správně pochopí častěji než jiné varianty):

• v preferenčním testu jim varianty ukážete a zeptáte se, které tlačítko jim přijde správně pojmenované,
• v question testu uděláte 3 různé testy a v každém se zeptáte, co respondent očekává po kliknutí na tlačítko. Poté srovnáte, nakolik odpovědi sedí s tím, co se skutečně stane, a varianty porovnáte mezi sebou.

K testování variant můžete použít také A/B testování. Jde však o komplexní a kvůli náročnosti na potřebný traffic ne vždy vhodnou metodu.

Nemoderované nebo moderované UX testování?

Nemoderované uživatelské testování použijete zejména při testování dílčích návrhových rozhodnutí. Umožní vám otestovat řešení s co největším vzorkem respondentů, rychle a poměrně levně.

Při online testování respondentům pošlete odkaz, na kterém testování provedou. Naráz tak odbavíte desítky uživatelů, nemusíte si zvát každého zvlášť a testováním jej provázet. V tom tkví výhoda nemoderovaných testů.
Pokud chcete co nejrychleji ověřit jeden prvek webu nebo respondentům položit jednu otázku, vystačíte si s nemoderovaným testem. Jakmile potřebujete hlubší vhled do toho, proč se respondent takto rozhodl, proveďte metodu moderovaně nebo test doplňte třeba hloubkovými rozhovory.

Vždy zvažte cíl testování a podle toho se rozhodněte, která metoda pro vás bude mít největší přínos.

Se samotným testováním vám mohou pomoct některé nástroje, například UsabilityHub či Maze. Případně můžete testování svěřit agentuře, která vybere vhodnou metodu, připraví scénář testování, dá doporučení pro shánění vhodných respondentů (např. z řad zákazníků klienta) a provede testování, které následně vyhodnotí a výsledky interpretuje.